(Pro Radušku, ať má radost)

Na procházkách se synem často chodíme do DMka. Abychom nešli po hlavní silnici, kterou Kuba sice miluje, protože tam jezdí hrozně moc aut a autobusů a při nějakém tom štěstí potkáme i pár pejsků, ale moc čerstvého vzduchu tam nenadýcháme, jsme šli "zadem". Takovou čtvrtí bohatých, kde pravidelně slintáme nad cizími domy. A cestou, u takového jakože zámečku, míjíme  strom s kaštany. Kubíčkovi se moc líbí, tak jsem jich hromadu nasbírala a donesla domů. Jenomže Kuba nějak nepochopil, že tyhle jedlý nejsou a snažil se je sníst. Tak jsem mu je zabavila, že se budou hodit jindy. A teď na ně konečně přišla chvíle! :-) Rozhodla jsem se poprvé v životě vytvořit věnec, tentokrát tedy podzimní z kaštanů.

Potřebovala jsem:

Na základ jsem navázala stuhu. A potom halabala lepila kaštany, tedy snažila jsem se je lepit nějak esteticky, ale jak jsou pokaždé divně zakulacený na jiném místě, tak to moc nešlo. Občas mi tam proto vznikla ošklivá mezera,ale myslím, že ve výsledku se to ztratí. Když jsem zaplnila přední stranu, tak jsem věnec otočila a dolepila holá místa ve středu a na okraji, aby to bylo zarovnané. 

Dokonalé to tedy rozhodně není, ale na poprvé jsem sama se sebou celkem spokojená. Teďka ještě vymyslet, jak ho přidělat na dveře, když ta stuha je navázaná špatně a nebo krátká a nebo ten věnec moc těžký...

Nebýt portálu Modrý koník, nikdy bych pravděpodobně netoužila umět háčkovat čepičky nebo mít svůj vlastní šicí stroj. Vlastně bych ani nikdy nechtěla asi vyrobit Quiet Book pro svoje dítě. Co naplat, teďka ji nutně musím mít :-) 

Quiet Book neboli Tichá knížka, by měla sloužit k zabavení dítěte například na dlouhé cestě autem za babičkou a dědou nebo v čekárně u doktora. Uvidíme, jestli časem bude mít stejný efekt i u nás. Na Pinterestu je strašně moc nádherné inspirace, chtěla bych vytvořit vše a samozřejmě úplně stejně dokonale. Může mít různé rozměry, být z různých materiálů, být svázaná knihařskými kroužky, stužkou nebo třeba šitou vazbou. Prostě možností je spoustu. Já si vybrala velikost 12'' x 12'', neboli 30 x 30 cm, látkovou s aplikacemi z filcu a drobností, vyplněnou ronolinem (pravděpodobně). 

Zatím jsem ve fázi rozkleslování jednotlivých stránek a nakupování materiálu. Kubík je zatím malý, takže mám fůru času, vlastně asi celý rok, aby to dostal ke 2. narozeninám. Leda bych to stihla do letošních Vánoc .... ? ;-)
Mám vybrány zatím aktivity, které by mohl jako dvouletý zvládnout v pohodě, možná i jako mladší (jak bylo původně v plánu). Po rozkreslení jsem nějaké stránky vypustila, jiné dovymyslela, některé rozšířím - třeba stodola se zvířátky pravděpodobně bude na dvoustránce. Ve finále by tam mělo být zhruba toto:

Mrkvový záhonek ( místo košíku bude přepravka)

Přiřazování barev - krtečkovy balónky

Skládání obdelníků podle vzoru

Sklízení jablíček ze stromu

Tvoření zmrzlinek dle chuti

Přiřazování tvarů

Hledání stejných obrázků

Čištění zoubků krokodýlovi

Labyrint - pravděpodobně bude místo myšky ptáček a budka

Prstová zvířátka schovaná ve stodole

Dráha pro autíčko

Věšení prádla

Hraní s korálky

Doplnění - samozřejmě do loňských (!!) Vánoc jsem to nestihla, ale syn dostal knížku opravdu k 2.narozeninám. O tom, že nejvíc jsem si mákla dva týdny do narozek se radši zmiňovat nebudu :-)) Nakonec jsem totiž pozměnila celý koncept....knížka má nakonec velikost 25x25 cm a aktivity jsem taky pozměnila některé. Hold s odstupem času se na to člověk kouká jinak a co se mi líbilo původně se mi líbit přestalo. A naopak.

Ilustrativní obrázek

Už od doby, co jsem se naučila brouzdat po internetu, jsem chtěla mít vlastní stránky, nebo aspoň blog. Jenomže nikde žádný nápad, o čem psát. A tak moc vtipná, abych psala o běžných všedních věcech a dalo se to číst, zas nejsem. Joo na střední, když jsme se učili s HTML, jsem si vyrobila stránky o fotbalovém klubu AC Milán a na chvíli jsem byla i na blogu.cz. Ale nic hodnotného ani s budoucností, takže jsem na dlouhou dobu nápad vést zajímavý blog zavrhla. 

Vlastně jsem ho vytáhla zas z hlubin hlavy, až když si moje kamarádka zařídila svůj blog o cestování. Mimochodem, doporučuju si ho pročíst - Výletem za světem . (I když tohle doporučení pravděpodobně nemá smysl, protože jediný kdo bude kdy číst tenhle blog je pravděpodobně ona kamarádka :-D )

Ale pořád chyběl nápad o čem, vařit extra neumím, o strastím rodičovské dovolené píše Moderní fotr...pak mě napadlo, že ráda tvořím, tak že bych se se světem mohla podělit o to, jak mi to jde, o návody a nápady. Prostě nic extra..co taky čekat, když sem nudná máma :-)

Letos, kvůli velmi horkému létu, na přehradě Orlík klesla hladina víc než o 8 metrů. Tak nám to nedalo a vyrazili jsme to okouknout, než začne pršet a hladina opět stoupne.

Musím říct, že to vypadalo až apokalypticky. Pařezy trčící nad vodou, převrácené kanoe a drobnější loďky, bójka na souši nebo molo, která má ležet na hladině vody....

Manžel měl letos celkem významné narozeniny, tak že mu upeču nějaký zajímavý dort. (Loni to byl čokoládový s čokoládovými kuličkami, předloni čokoládový s čokoládovými šlehačkami). Čokoláda mi už lezla krkem, tak jsem chtěla vyzkoušet něco nového a do oka mi padl duhový dort.

Pohledala jsem v časopisech a na internetu a nakonec spojila dva recepty - z jednoho těsto a z druhého krém :-)

Těsto: http://www.chezlucie.cz/2012/10/duhovy-dort.html

Krém: http://www.igurmet.cz/recepty/sladke/dorty-dorticky/duhovy-dort-5142/#.Vid_iPnhCUk

Nakonec jsem dort lehce potřela máslovým krémem a snažila se potáhnout fondánem, což se mi moc nepovedlo, ale i snaha se cení :-)